Jdi na obsah Jdi na menu
 


informační text EXKURZE 03 2012

8. 3. 2012

 

 Program exkurze (téma):  Lesní hospodářství s kladným dopadem na životní prostředí, opatření pro zvýšení stability lesních porostů

 Termín konání akce: 10.-11.3.2012

 Místo konání akce: exkurze Liberecko

 

Anotace: V současné době patří CHKO Jizerské hory k velmi kontrastním územím. Na jedné straně stojí rozsáhlé plochy imisních holin a poškozených lesních porostů, a na straně druhé naopak mimořádně hodnotná území se zachovalými přirozenými společenstvy, zejména rozsáhlý komplex bučin na severních svazích hor, zbytky klimaxových smrčin a unikátní společenstva rašelinišť se vzácnou flórou a faunou.

  

 Lesnictví

Lesy zaujímají v Jizerských horách plochu téměř 270 km2, což z celkové plochy CHKO představuje plných 73%.

Většina maloplošných chráněných území se nachází právě na lesních pozemcích. Stav lesa, jeho rozlohu ale především druhovou strukturu začal ovlivňovat člověk výrazněji od 14.století, kdy začalo být území cílevědomě osidlováno. Nejvýznamnější změny jsou však spojeny s obdobím rozvoje sklářství a hutnictví a dalšího průmyslu, tedy přibližně v 16.-19.století. Počátkem 19.století začínají holosečné těžby, původní převážně jedlobukový les je významnou měrou nahrazován smrkovými monokulturami. Potřeba osiva pro zalesňování je často řešena dovozy z oblastí s odlišnými ekologickými podmínkami. Již počátkem 20.století se ve velkém rozsahu objevují větrné a hmyzí kalamity. Kalamitní plochy jsou ve většině případů opět zalesněny smrkem.

Druhá polovina 20.století je počátkem silného vlivu imisní zátěže. Oslabené porosty jsou citlivé na škody větrem, ale především jsou napadány hmyzími škůdci – lýkožrouty. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století je při likvidaci těchto kalamit prakticky úplně odtěžena celá náhorní plošina Jizerských hor. Velkoplošně jsou používány nepůvodní dřeviny, hlavně severoamerický smrk pichlavý. V odborné i laické veřejnosti jsou tyto události hodnoceny jako ekologická katastrofa.

Společenské změny v devadesátých letech minulého století přinesly i postupný návrat k metodám přírodě blízkého hospodaření v lesích. Důraz je opět kladen na zvyšování zastoupení listnatých dřevin. Opět se pracuje s dřevinami, kterým nebyla věnována pozornost – jedle, jilm, lípa a další. Velké úsilí je věnováno především záchraně místních populací těchto dřevin, z nichž některé se vyskytují již jen v posledních fragmentech.

K nejcennějším lesním ekosystémům lze dnes řadit bukové porosty na severních svazích hor (Jizerskohorské bučiny) a podmáčené smrčiny na rašeliništích (např. Rašeliniště Jizery). Ojediněle se vyskytují zbytky původní populace horského smrku. K největším problémům při obhospodařování lesů patří dlouhodobě neúnosné stavy spárkaté zvěře (jelení, srnčí, daňčí a mufloní zvěř) a degradace půdního prostředí, jako důsledek trvajícího působení imisí a nepříznivého vlivu smrkových porostů na vlastnosti půd.

Klimatické poměry

Jizerské hory jsou prvním vyšším celistvým útvarem na severozápadní okraji Krkonošsko-jesenické soustavy, a proto velmi výrazně ovlivňují počasí a podnebí v širším okolí (zejména proudění vzduchu, srážkové a teplotní poměry). Proměnlivost lokálních klimatických podmínek je způsobena zejména velkou členitostí reliéfu. Časté proměny meteorologických charakteristik podmiňuje i expozice a sklon svahů, horninové podloží, vegetační kryt, skalní útvary atd. Prakticky celé území patří do chladné klimatické oblasti.

Území patří k oblastem s velmi vysokými srážkovými úhrny, 800 – 1 700 mm/rok. Jizerské hory drží republiková prvenství v denních, měsíčních a ročních srážkových úhrnech.

v průměru 140 – 160 dnů v roce a v nejvyšších polohách dosahuje koncem zimy mocnosti kolem 150 cm (někdy až 300 cm).

 

 

Činnost pracoviště CHKO

Správa CHKO je jednak úřadem, který na svěřeném území vykonává státní správu v oblasti ochrany přírody a krajiny podle zákona č. 114/92 Sb. Rozhoduje přitom například o možnosti výstavby v CHKO, vyjadřuje se k hospodaření v lesích, stanovuje podmínky pro jakoukoliv činnost, která by mohla poškodit přírodní prostředí, vyhlašuje přírodní rezervace a památky nebo vede přestupková řízení s narušiteli zákona.

Zároveň je Správa CHKO odbornou organizací ochrany přírody – v rámci této činnosti zajišťuje inventarizační průzkumy přírody a odborný monitoring, vydává odborná stanoviska žadatelům a ostatním příslušným orgánům, zpracovává plány péče o chráněná území a stará se o naplnění těchto plánů. To provádí především řízením a financováním široké škály praktických opatření k podpoře zvláště chráněných částí přírody.

Stále větší díl práce Správy CHKO spočívá v ekologické výchově a práci s veřejností. Děje se tak například organizováním přednášek nebo exkurzí pro vybrané skupiny veřejnosti, vydáváním tiskovin, psaním příspěvků do časopisů a novin, nebo například budováním vybavení pro návštěvníky – naučných stezek, turistických chodníků, vyhlídek nebo informačních tabulí.

Z řad veřejnosti je jmenována skupina dobrovolných strážců přírody, kteří pomáhají dohlížet na dodržování ochranného režimu CHKO a informovat návštěvníky. Správa CHKO při mnoha činnostech spolupracuje s obcemi a nevládními neziskovými organizacemi.

Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec nově také plní úkoly bývalého střediska Liberec, zejména v podpoře orgánů státní správy, zajišťování krajinotvorných programů MŽP v regionu a zajišťování Operačního programu životní prostředí.

Krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí jsou jednak nástrojem praktické péče o krajinu na území CHKO Jizerské hory, jejich smyslem je však také podpora životního prostředí ve volné krajině.

Zejména jde o podporu opatření mající pozitivní přínosy z hlediska ochrany přírody a krajiny:

  • zlepšování vodního režimu krajiny,

  • obnova krajinných struktur a ekostabilizačních funkcí

  • k přírodě šetrného hospodaření.

Předmět a výše podpory, vymezení okruhu žadatelů, náležitosti podkladů a postup předkládání žádostí stanovují příslušné směrnice, které vydává Ministerstvo životního prostředí.

 

 

 

AOPK ČR, Správa CKO Jizerské hory a Krajské středisko Liberec přímo zajišťuje následující programy:

Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny

Územní působnost:

  • celý Liberecký kraj včetně území CHKO Jizerské hory, CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří

  • mimo území CHKO Český ráj, CHKO Kokořínsko a KRNAP

Program péče o krajinu

Územní působnost:

  • celý Liberecký kraj mimo území všech CHKO a KRNAP

Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu

Územní působnost:

  • oblast na území CHKO Jizerské hory, Lidových sadů a Ještědu

Program revitalizace říčních systémů

Územní působnost:

  • celý Liberecký kraj včetně území CHKO Jizerské hory a CHKO Lužické hory

    Na adrese dotace.nature.cz najdete přehledného průvodce dotačními programy v péči o přírodu a krajinu.

 

 

 

 

Expozice Šindelka – Harrachov

Návštěvní doba: út–ne

9.00–12.00

13.00–17.00

Expozice je umístěna v žulové budově, známé v Harrachově jako Šindelka. Šindelová střešní krytina se zde vyráběla od počátku 19. stol. až do 30. let 20. století. Posledních 60 tisíc šindelů vyrobených v roce 1934 bylo použito na starou Labskou boudu.

Lesnická expozice je umístěna v přízemí budovy a seznamuje návštěvníky s celou lesnickou problematikou, od vytěžení lesního porostu přes přiblížení kmenů k cestám a jejich odvoz k dalšímu zpracování až po následnou obnovu lesa a péči o něj.

Přezimovací obůrka je součástí myslivecké expozice

Myslivecká expozice v patře budovy se věnuje myslivosti od historie po současnost: připomíná např. myslivecké tradice, lovnou zvěř, lovecké zbraně a psy, myslivost v umění a běžném životě.
Největší atrakcí – zvláště pro dětské návštěvníky – je prostor "přezimovací obůrky", kde se kolem krmelce s různými druhy krmení sešlo několik lesních zvířat. Jelen, srnec, divočák, liška, zajíc a ptáci – celkem 14 vycpanin, přičemž v celé expozici jich lze napočítat 32.

Na pěti místech expozice běží nepřetržitě krátké videopořady bez komentáře k jednotlivým tématům a v patře je navíc promítací kout s projekcí krásných záběrů z přírody, doplněných hudebním doprovodem.


Kontakt:

Lesnická a myslivecká expozice Správy KRNAP Harrachov
tel.: 481 528 310
e-mail:
sindelka(zavináč)krnap.cz

GPS: 50°46'11.457"N, 15°26'15.012"E

 

 

 

Akce environmentální výchovy

Environmentálně zaměřené programy „Nás učí příroda“ jsou zaměřeny na pozorování a poznávání jednotlivých součástí živé i neživé přírody na území Krkonošského národního parku. I když jsou hlavně určeny pro žáky základních škol, není vyloučena účast na programu široké veřejnosti i seniorů. Na vybraných akcích označených Kartičková akce! je možné získat jednu nebo dvě sběratelské kartičky. Jejich sbíráním na informačních střediskách a uvedených akcích lze získat sadu až 32 pěkných kartiček s obrázky krkonošských rostlin a živočichů a zajímavé drobné ceny http://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/2012web_b.pdf

 

 

 

 

 

 

 

Rýchorská bouda – Krkonošské středisko ekologické výchovy

Dle našeho motta: „Co člověk lépe pozná, nemůže tak snadno zničit“ nabízíme širokou škálu environmentálních výukových programů pro všechny typy škol (mateřské, základní, střední, vysoké školy) i širokou veřejnost. Hlavní snahou našich pracovníků je na základě her, exkurzí, diskuzí a přednášek pomoci každému z našich hostů nalézt možnost, jak šetrně přistupovat ke svému životní prostředí.

Ekologické programy

Pojďme na to od lesa: Program zaměřený na lesní hospodářství (jak roste les, stáří stromů, péče o les, škůdci, ochrana lesa, les v Krkonoších), hry, které nám pomůžou les lépe poznat a uvědomit si nezastupitelné místo, které zaujímá nejenom v našem ekosystému.

 

 

 

 

Junior Ranger Projekt

Tento projekt probíhá pod hlavičkou Europarc Federation (EF), která sdružuje chráněná území v Evropě. Členy EF jsou přírodní, regionální a národní parky a biosférické rezervace v 37 zemích Evropy. Členem EF je i Krkonošský národní park. Cílem EF je ochrana divoké přírody, přirozeného prostředí a krajiny v Evropě. Celý projekt, probíhající již od roku 2002, byl původně financován bavorským Ministerstvem státního rozvoje a životního prostředí. Letos však probíhá celý v režii Správy KRNAP.

Junior Ranger Project byl koncipován jako evropský pilotní projekt pro děti a mládež žijící v blízkosti chráněných území. Hlavním cílem projektu je seznámit mladé lidi s prací profesionálních strážců a při aktivitách založených na regulérní práci strážců jim ukázat význam chráněných území, protože budoucnost chráněných území po celém světě leží v rukou mladých lidí. Tímto novým a jistě zajímavým projektem Europark Federation sleduje zvýšení image správ národních parků, založení sítě dětí a mládeže, kteří si lépe uvědomí hodnoty národních parků, rozšíření povědomí o problematice práce správ národních parků i místních lidí. Je třeba mít na paměti, že chráněná území jsou nejlepšími místy k ekologické výchově mladých lidí, kde se mohou setkat s unikátní přírodou. Díky projektu Junior Ranger Project se účastníci stávají velvyslanci chráněných území mezi veřejností. S tím koresponduje i motto Junior rangerů: „Jednáme, abychom chránili evropské přírodní a kulturní dědictví.“

 

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Program rozvoje venkova

 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< únor / 2020 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 72385
Měsíc: 925
Den: 36