Krajinotvorba a sdílená péče o krajinu II.
9. 8. 2012
4. Časový harmonogram
Rámcový plán příprav LSE:
6 měsíců před oslovení osobností do přípravné skupiny
5 měsíců první schůzka – vysvětlení metody LSE, výběr tématu pro LSE, hledání lidí pro zahraniční skupinu
4 měsíce druhá schůzka – výběr 2-4 otázek pro zahraniční skupinu, první nástin programu LSE – rozdělení rolí členů skupiny (příprava podkladů pro zahraniční skupinu za domácí úkol na příště)
3 měsíce třetí schůzka – detailní program LSE, rozdělení konkrétních úkolů, kompletace podkladů pro zahraniční skupinu
2 měsíce čtvrtá schůzka – doladění programu LSE, zajištění ubytování, mikrobusu, stravy apod.
1 měsíc pátá schůzka – potvrzení programu LSE, potvrzení schůzek
14 dní ověření všech schůzek, obvolání hostitelů
LSE týdenní program
14 dní po šestá schůzka – zhodnocení LSE a návrh dalších aktivit
5. Rozpočet a fundraising
Je důležité, aby finanční náklady (nebo významnou materiálovou podporu) alespoň částečně poskytovala místní komunita z oblasti, kde se LSE koná. Je důležité, aby ti, kdo se účastní a kterých se LSE týká, cítili svou investici do procesu a výstupů.
6. Zahraniční skupina
Role zahraniční skupiny
Hlavní úlohou zahraniční skupiny je poskytnout místním lidem a organizacím zpětnou vazbu na řešené téma, poskytnout svou zkušenost s podobnými problémy, zpracovat závěrečná doporučení nezatížená místními vazbami a stereotypy.
Složení zahraniční skupiny
Stejně jako přípravná skupina i zahraniční skupina by měla být různorodá. V ideálním případě by měla mít 5-7 členů a pokud možno ze všech sektorů společnosti: obec, státní správa, podnikatel, nevládní nezisková organizace. Při výběru kandidátů je samozřejmě nezbytné přihlédnout k tématu, kterým se bude tým zabývat. Je vhodné, pokud přípravná skupina sama definuje typy lidí, o které by měla zájem.
Koho vybrat do zahraniční skupiny:
. Ideální počet je 5-7 lidí.
. Při výběru se spojte s dalšími organizacemi (nadacemi) a požádejte je o doporučení.
. Zvažte, které profese a jaký typ lidí byste do týmu chtěli závislosti na výběru tématu LSE.
. Nikdy nenechávejte výběr jen na svém subjektivním názoru.
. Není vhodné, aby se členem týmu stal někdo, kdo má v daném regionu nějaké zájmy či vazby.
Na co nezapomenout:
. Vysvětlete cíle metody LSE a co od členů zahraniční skupiny očekává.
. Je dobré poslat zahraniční skupině informace předem, včetně programu, očekávaného počasí, potřebného vybavení (např. oblečení a obutí do terénu).
. Pro zahraniční skupinu je třeba zabezpečit prostory pro práci i s vybavením – nejlépe 2 počítače, tiskárna, kopírka, telefon…
. Při výběru členů zahraniční skupiny nezapomeňte předem jasně vysvětlit, co všechno mají finančně uhrazené, předejdete tak nepříjemným nedorozuměním.
. Možné kandidáty oslovte s termínem konání LSE co nejdříve (ideálně 5-6 měsíců předem).
. I když budete mít potvrzenu účast od vámi očekávaného počtu členů zahraniční skupiny, pokuste se domluvit s alespoň jedním člověkem navíc. Existuje reálné riziko, že někdo odřekne přislíbenou účast na poslední chvíli pro nemoc nebo náhlou změnu plánů.
. Každý člen zahraniční skupiny by se měl účastnit celého programu LSE nebo raději vůbec ne (neúčast některého člena od začátku programu má negativní vliv na pracovní atmosféru ve skupině).
Role facilátátora
Při diskusních setkáních je možné, že dojde i k ostřejší výměně názorů, proto je dobré mít pokud možno nestranného facilitátora, který diskusi řídí. (Při účasti odborníků ze zahraničí je nutné mít ještě navíc tlumočníka). Facilitátor musí vědět, jaký je účel setkání, a měl by znát umění a částečně i řešenou problematiku. Především pokud budete mít pro každé diskusní setkání jiného facilitátora, nezapomeňte mu jasně vysvětlit, co se od něho žádá, jaký smysl má dané jednání a jak zapadá do celého programu LSE. Mít jednoho je ovšem z hlediska kontinuity nejlepší.
Je namístě, aby facilitátor ještě jednou zopakoval před začátkem jednání jeho účel a jak bude naloženo s výstupy.
Na co má dbát facilitátor:
1. Před začátkem jednání zopakovat jeho účel
2. Umožnit někomu z přípravné skupiny, aby představil LSE a jeho záměr
3. Zjistit představení všech zúčastněných
4. Dohlížet na dodržení vymezeného času
5. Dohlížet na zvládnutí širokého spektra diskutovaného tématu (netočit se stále kolem jednoho problému)
6. Nebát se diskuse o věcech, na které není jednotný názor
7. Dát dostatečnou možnost členům zahraniční skupiny klást otázky
8. Shrnout diskusi a pozvat její účastníky na závěrečnou prezentaci zahraniční skupiny
9. Poskytnou prostor všem účastníkům, povzbudit k diskusi málomluvné
7. Výstupy LSE
Týdenní pobyt zahraniční skupiny a celý program LSE má jednak hmatatelné výstupy (zpráva a doporučení) a jednak výstupy, které lze označit spíše jako pocitové (vytvoření atmosféry spolupráce, pocit příslušnosti k dané komunitě, chuť k řešení problému). Je třeba již od počátku příprav LSE mít realistická očekávání. Týdenní pobyt odborníků různých oborů nemůže rozhodně přivést přesná a konečná řešení pro danou oblast.
Pro zpracování závěrečného doporučení je účelné dát zahraniční skupině k dispozici jeden celý týden. Je to vlastně jediná větší příležitost, kdy se její členové mají možnost mezi sebou bavit o svých názorech a formulovat doporučení. Je vhodné, aby se zahraniční skupina dohodla na struktuře doporučení a její členové si rozdělili mezi sebou práci na textu.
Prezentace doporučení
Prezentace zahraniční skupiny je vyvrcholení celého LSE a je dobré ji náležitě využít pro oslovení médií a místních organizací. Snahou této závěrečné prezentace by mělo být získat podporu veřejnosti, ale především skupin, které se účastnili programu LSE, ať již jako diskutující nebo dílčí organizátoři.
Velmi se osvědčilo udělat závěrečnou prezentaci na neutrální půdě školy, kulturního domu apod. Již ne tolik vhodný je například městský úřad. Někteří organizátoři došli k názoru, že prostředí městského úřadu je příliš formální, schůzovní a navíc tam mnozí lidé, naladění nedůvěřivě až nepřátelsky vůči současnému obsazení radnice, prostě nepřijdou – budou LSE vnímat jako propagačně (předvolebně) masírovací akci, za níž jsou z daleka. Je na citu organizátorů a jejich znalosti místních poměrů, jakou formu zvolí. Je též možné uspořádat zvláštní tiskovou besedu, nejlépe před vlastní prezentací pro veřejnost. Nejjednodušší se ovšem zdá pozvat novináře přímo na veřejnou prezentaci.
Každý z účastníků závěrečné prezentace by měl získat alespoň souhrn doporučení, tiskovou zprávu a seznam členů zahraniční skupiny a přípravné skupiny spolu s kontaktem. Je dobré, aby členové zahraniční skupiny nebyly fyzicky odděleně od posluchačů (např. stolem). Může to prohlubovat postoj „my – oni“ (který tu zákonitě vzniká už v důsledku různosti jazyků) a výrazně to ztěžuje komunikaci. Diskusi by měl řídit facilitátor.
Osvědčilo se také zpracovat z LSE závěrečnou publikaci zahrnující vysvětlení smyslu a cílů akce, její program, základní podkladové dokumenty, se kterými tým pracoval, doporučení týmu, seznam členů přípravné skupiny, seznam členů zahraniční skupiny, poděkování všem, kteří se uspořádání a zdárném průběhu akce podělili.
Obecně je možné říci, že obrázek, ilustrace nebo jiný grafický prvek řekne mnohem víc než pouhá slova. Z tohoto důvodu je vhodné doplnit prezentaci a především závěrečnou publikaci třeba o fotografie z týdenního pobytu (pamatujte na fotografa během návštěv terénu), mapky či jiné ilustrační materiály.
Navazující aktivity – odjezdem „expertů“ to nekončí
LSE je pouze začátek, nastartování nových aktivit a hlavně zapojení různých partnerů do řešení zvolené problematiky. Bude záležet především na přípravné skupině, jak využije LSE a jak zužitkuje atmosféru připravenou týdenním pobytem zahraniční skupiny. A to je na celé akci nejtěžší a zároveň nejdůležitější.
V tomto směru měl LSE význam především pro další vývoj občanských aktivit.
Náhledy fotografií ze složky Program rozvoje venkova